Zjednodušený daňový systém (STS) je zvláštní daňový režim, který mohou malé a střední podniky využít ke snížení daňové zátěže a zjednodušení práce. Zjednodušený daňový systém byl do ruské legislativy zaveden v roce 2002. Kapitola 26.2 daňového řádu je věnována zvláštnostem používání zjednodušeného daňového systému.
Instrukce
Krok 1
Ve formuláři žádosti můžete přejít na „zjednodušený“systém. To znamená, že pokud poplatník chce od příštího zdaňovacího období používat zjednodušený daňový systém, musí samostatně a dobrovolně podat žádost u daňových úřadů s žádostí do 31. prosince běžného roku. Pokud byla společnost právě založena, musí být žádost o použití tohoto daňového režimu podána do 30 dnů ode dne registrace. „Zjednodušené“platí do konce zdaňovacího období. Daňové orgány musí být rovněž deklarativně informovány o odmítnutí ze zjednodušeného daňového systému.
Krok 2
Zákon stanoví určitá omezení pro použití zjednodušeného daňového systému podle druhu činnosti. Banky, zastavárny, pojišťovny, investiční fondy nemohou využívat zjednodušený daňový systém. Společnosti, které vyrábějí zboží podléhající spotřební dani nebo mají pobočky, také nemohou použít „zjednodušený“režim. Zjednodušený daňový systém je daňový režim vytvořený za účelem stimulace malých a středních podniků, proto byla zavedena další omezení týkající se objemu příjmů, zbytkové hodnoty stálých aktiv a počtu zaměstnanců. Tento daňový režim mohou organizace a jednotliví podnikatelé využít, pokud zbytková hodnota stávajícího dlouhodobého majetku není vyšší než 100 milionů rublů a počet najatých pracovníků nepřesahuje 100 osob. V žádosti o přechod na zjednodušený daňový systém je povinné uvést výši příjmů za devět měsíců aktuálního období, neměla by překročit 45 milionů rublů a tato prahová hodnota příjmů je každoročně indexována koeficientem deflátoru. Například v roce 2014 je tento koeficient 1,067. Proto pro přechod na zjednodušený daňový systém od roku 2015 je nutné, aby příjem za devět měsíců roku 2014 nepřekročil: 45 milionů rublů * 1,067 = 48,015 milionů rublů
Krok 3
Předmět zdanění si vybírá poplatník sám na základě struktury příjmů a výdajů a charakteristik své činnosti pro celý kalendářní rok. Objekt může být přijat pouze příjem nebo příjem snížený o částku výdajů. Pokud je jako předmět vybrán příjem, pak je pro stanovení daně nutné vynásobit veškerý výnos získaný během období o 6%. Pokud je vybraným objektem příjem snížený o částku výdajů, je pro stanovení daně nutné odečíst částku zaúčtovaných výdajů od výše příjmu a tento rozdíl vynásobit 15%.
Krok 4
Daň se převádí do rozpočtu jako záloha nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po vykazovaném období. Podle STS je vykazovaným obdobím čtvrtletí, půl roku a devět měsíců. Celková částka daně se stanoví s přihlédnutím k zálohovým platbám a do rozpočtu ji platí organizace do 31. března a jednotliví podnikatelé do 30. dubna následujícího kalendářního roku.
