Zákoník práce Ruské federace stanoví vyplácení mezd zaměstnanci dvakrát za měsíc. Organizace se nemůže odchýlit od tohoto pravidla ani s písemným souhlasem zaměstnance. Odměna za první polovinu měsíce se obvykle nazývá záloha, i když v zákoníku práce takový pojem neexistuje.
Instrukce
Krok 1
Vzhledem k tomu, že právní předpisy neobsahují žádné podrobnosti týkající se výplaty zálohy na mzdu, určuje si datum výplaty, výši a způsob časového rozlišení samotná organizace. Všechny tyto nuance musí být zaznamenány v místních předpisech organizace (interní pracovní předpisy, pracovní a kolektivní smlouvy atd.).
Krok 2
Na základě ustanovení zákoníku práce o povinnosti organizace vyplácet mzdu alespoň jednou za půl měsíce by měl být interval mezi výplatou zálohy a základním platem přibližně stejný. V tomto případě lze termín zálohy načasovat na konkrétní den v měsíci (například každý 15. den) nebo na běžný pracovní den v měsíci. V prvním případě je datum zálohy vždy konstantní, ve druhém případě se posune, zejména pokud je v měsíci mnoho dní mimo pracovní dobu (například v lednu). V druhém případě musí být termín pro výplatu hlavní části mzdy vázán také na pořadový pracovní den, jinak dojde k porušení stejného časového intervalu mezi výplatami obou částí mzdy.
Krok 3
Výše zálohy je obvykle vázána na mzdu zaměstnance uvedenou v pracovní smlouvě a nebere v úvahu výši bonusů, doplatků a dalších plateb, které nelze vypočítat uprostřed měsíce. Zálohová metoda výpočtu platů za první polovinu měsíce znamená stanovení pevné částky jako procenta z platu. Zpravidla je to 30-50% (za porušení zákona lze považovat jinou částku).
Krok 4
Pokud zaměstnanec obdrží paušální mzdu, vypočítá se záloha na základě paušální mzdy za předchozí měsíc.
Krok 5
Pokud je dnem výplaty zálohy den pracovního volna nebo svátek, pak se záloha, stejně jako v podobném případě s platem, vydává v předvečer tohoto dne.
Krok 6
Pojistné a daň z příjmu fyzických osob se u této částky od částky zálohy neodpočítávají. Tyto odpočty se provádějí jednou na konci měsíce a mají vliv na celkovou výši odměny zaměstnance. Výjimkou je vystavení zálohy jednotlivci na základě občanskoprávní smlouvy.
Krok 7
V místním regulačním aktu organizace regulující výplatu zálohy nelze předepsat lhůtu pro výplatu a výši zálohy, to znamená, že nelze psát například „zálohu ve výši nejvýše 40% platu se vydává nejpozději do 11. dne každého měsíce “, jak tedy v tomto případě dostane zaměstnavatel příležitost svévolně změnit částku nebo datum zálohy, což je porušení. Datum a procento by měly být jasně stanoveny.
Krok 8
Organizace nemá právo zrušit vystavení zálohy zaměstnanci, a to ani na jeho vlastní žádost, protože se jedná o přímé porušení zákoníku práce. V zásadě je však možná záloha ve výši 100% platu, protože to nezhoršuje situaci zaměstnance. Jeden „ale“: v dokladu o vystavení zálohy by v tomto případě mělo být jasně uvedeno, že se jedná o zálohu na mzdu, a nikoli o půjčku.
