Článek 46 Ústavy Ruské federace umožňuje odvolat se proti jednání, rozhodnutí nebo nečinnosti úředníků, státních orgánů a místní samosprávy. Ale jak to děláte správně?
Stížnost je žádost občana o obnovení nebo ochranu jeho svobod, práv nebo oprávněných zájmů, které byly tak či onak porušeny. Jedná se o stejný druh odvolání jako prohlášení nebo návrh.
Proti jednání úředníků se lze odvolat dvěma způsoby: podat stížnost u soudu nebo u vyššího orgánu (úředníka). A je lepší to udělat písemně. V případě kontaktování vyššího orgánu musí stížnost obsahovat:
- Celé jméno úředníka, jemuž je odvolání určeno, nebo jméno vládní agentury;
- vlastní poštovní adresu, na kterou budeme odpovídat později;
- podrobný popis okolností případu, odhalení toho, kdo přesně a jak porušil práva a svobody občana;
- Jméno osoby, která podala stížnost, a její podpis na konci listu.
Úředníci na tato odvolání zpravidla reagují včas, protože za porušení postupu při posuzování stížností je uložena správní pokuta. Mohou však jít na jiný trik a odmítnout přijmout stížnost.
V takovém případě musí žadatel zaslat odvolání hodnotným dopisem, připojit k němu seznam příloh a vyžádat si oznámení o doručení. A když bude oznámení zaregistrováno u vládní agentury, bude mít úředník 30 dní na odpověď na stížnost. A pokud je případ výjimečný a lhůta se prodlouží, musí o tom být žadatel informován.
Pokud se odpověď na stížnost ukázala jako neuspokojivá, musíte se obrátit na soud, kde se můžete odvolat proti následujícím kategoriím věcí:
- nečinnost;
- akce;
- řešení.
Ve správním řízení se neuvažuje o stížnostech na normativní právní akty a zákony, je pro ně zavedeno zvláštní soudní řízení - to je třeba pamatovat.
Má se podat stížnost k soudu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o porušení jeho práv. V žádosti o soud je povinně uvedeno:
- název soudní instituce, kde je stížnost podána;
- Celé jméno, adresa, datum, místo narození, e-mailová adresa a telefonní číslo žadatele;
- Jméno úředníka, který porušil práva žadatele konáním, rozhodnutím nebo opomenutím;
- číslo, datum přijetí, název rozhodnutí napadeného žadatelem, jakož i místo a datum protiprávního jednání nebo nečinnosti;
- prohlášení o tom, jaké je porušení, kterého se úředník dopustil;
- seznam práv, svobod a oprávněných zájmů žadatele, které podle jeho názoru úředník porušil;
- vyjmenování normativních aktů, za jejichž dodržení musí soud ověřit žalobu, rozhodnutí nebo nečinnost;
- v případě potřeby údaj o tom, že navrhovatel nemá možnost připojit rozhodnutí žalovaného, a návrh na domáhání se tohoto rozhodnutí;
- informace o předchozím správním odvolání;
- požadavek uznat jednání, rozhodnutí nebo nečinnost úředníka jako nezákonné;
- seznam dokumentů, které jsou připojeny k žalobě.
K žádosti je bezpodmínečně nutné přiložit stvrzenku o zaplacení státní povinnosti, protože bez ní nebude žádost přijata. Jsou-li splněny všechny požadavky, soud pozastaví rozhodnutí úředníka ve vztahu k žadateli. Pokud v průběhu soudního řízení žalovaný toto rozhodnutí zruší, může soud řízení úplně ukončit.
Z hlediska podmínek se takové případy posuzují do jednoho měsíce.