Banka pro mezinárodní platby (BIS) je globální finanční společnost. Jeho účelem je provádět interakce mezi centrálními bankami různých zemí a usnadňovat vypořádání mezi státy. BIS hrála významnou roli při formování současného globálního finančního systému a dnes je i nadále velmi vlivnou strukturou.
Dějiny
Po první světové válce (1914-1918) byla ztráta Německa odměněna vítězným zemím. Ale po několika letech se ukázalo, že provádění plateb vyžaduje nové podmínky. Zejména bylo nutné vytvořit novou finanční strukturu, navíc v nadnárodním měřítku.
Od roku 1930 se BIS stala takovou strukturou. Byla založena centrálními bankami Velké Británie, Belgie, Itálie, Francie, Japonska a také Německa. Skupina amerických komerčních bank navíc koupila podíl na kapitálu BIS.
Kromě své funkce sběru a distribuce německých reparací pracovala BIS v dalších oblastech. Zejména se podílel na přípravě a implementaci mezinárodních dohod v oblasti financí, prováděl depozitní operace a převody jménem centrálních bank apod.
Druhá světová válka v letech 1939-1945 změnila význam a roli korporace. Chtěli to dokonce zrušit, protože byl vytvořen Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj. K likvidaci BIS však nedošlo.
V průběhu času BIS dokonce rozšířila seznam svých funkcí. Organizace tedy prováděla platby v souladu s „Marshallovým plánem“, podle kterého USA poskytovaly poválečnou pomoc západoevropským ekonomikám. Následně BIS provedla různé operace: pro Evropskou unii plateb, v rámci Evropské měnové dohody a další. V 80. letech se BIS stala agentovou bankou pro zúčtování komerčních bank ve společné evropské měnové jednotce ECU a poté v eurech. A v 90. letech minulého století pomohla speciální služba v rámci BIS zemím bývalého „socialistického tábora“vybudovat nový „tržní“bankovní systém.
BIS dnes
Dnes je zakladateli BIS více než padesát centrálních bank, převážně evropských. Ruská banka je mezi nimi již více než 20 let.
Moderní úkoly BMR:
- podporovat spolupráci mezi centrálními bankami různých států;
- koordinuje činnost centrálních bank, zejména v oblasti měnové politiky;
- stanovit podmínky pro provádění finančních transakcí mezi zeměmi.
Nejvlivnější skupinou v rámci BIS je Ekonomický poradní výbor. Je to tento orgán, který hraje roli jakési centrální banky pro centrální banky.
BIS má Basilejský výbor pro bankovní dohled. Tento výbor je odpovědný za vývoj a implementaci společných standardů v oblasti bankovní regulace.
Samotná BIS poskytuje finanční služby:
- dohody mezi centrálními bankami;
- krátkodobé financování
- půjčky a vklady;
- investiční služby;
- záruky atd.
Služby BIS jsou určeny především centrálním bankám. Společnost neposkytuje půjčky vládám. Neotvírá ani běžné účty.
BIS je důležitým místem setkávání ředitelů centrálních bank. Guvernéři se pravidelně scházejí, aby diskutovali, jakým směrem by měla být měnová sféra regulována a jak ovlivnit ekonomiku. Taková setkání jsou obvykle uzavřena.
Kromě toho je BIS významným výzkumným střediskem v oblasti financí.
Řízení
V čele BIS je předseda, který je volen 13člennou správní radou. Pět z nich jsou guvernéři centrálních bank Velké Británie, Francie, Belgie, Německa a Itálie. Těchto pět zase jmenuje dalších pět členů představenstva z řad obchodních zástupců.
Rada zahrnuje také tři kooptované členy. Obvykle se jedná o hlavy centrálních bank Švýcarska, Nizozemska a Švédska.
Umístění
Sídlo BIS se nachází ve švýcarské Basileji. Banka nepodléhá švýcarskému právu. I pro policii je obtížné vstoupit do kancelářské budovy. V tomto ohledu má ústředí BIS stejná práva jako ústředí OSN nebo MMF.
