Finanční aktiva jsou konkrétní formou vlastnictví, která společnosti umožňuje generovat další příjmy. Dávají vlastníkovi právo požadovat od věřitele platbu v souladu se smlouvou.
Instrukce
Krok 1
Finanční aktiva zahrnují zlato, cenné papíry, měnu a vklady, technické rezervy z pojištění, půjčky, pohledávky a závazky a přímé zahraniční investice. Patří k nim i kapitálové nástroje jiných společností. V každém případě se finanční aktiva vyznačují tím, že je lze snadno směnit za peníze (tj. Mají vysokou likviditu) nebo za jiné finanční nástroje.
Krok 2
Finanční aktiva zase nezahrnují dluh na zálohy, smluvní práva na futures, mimosmluvní aktiva, hmotná a nehmotná aktiva. Vlastnictví těchto aktiv, i když je ziskové, nezakládá právo přijímat další finanční aktiva. Do počtu aktiv nejsou zahrnuty ani daňové závazky. Nelze jej považovat za finanční nástroj, protože nemá smluvní povahu.
Krok 3
Opačným konceptem finančních aktiv jsou finanční závazky. Vznikají, když věřitel obdrží od dlužníka peníze podle podmínek smlouvy. Tento postup je finanční aktivum pro věřitele a závazek pro dlužníka.
Krok 4
Rozdělení finančních transakcí na aktiva a pasiva se neprovádí podle jejich předmětu, ale podle směru transakce. Stejné nástroje, například cenné papíry pro některé společnosti, mohou být aktivem a pro jiné - závazkem. Když tedy společnost vydává své vlastní akcie a prodává je na volném trhu, jedná jako prostředek k získání dluhového kapitálu nebo jako finanční závazek. Pro společnosti, které nakupují tyto akcie na burze, se stávají aktivy.
Krok 5
Finanční aktiva se od produktivních liší tím, že nemají spotřebitelské vlastnosti. Jejich jediným účelem je přinést společnosti zisk z jejich akvizice. Je zřejmé, že společnost nebude investovat své prostředky do těch finančních aktiv, která nebudou schopna přinést další příjem.
Krok 6
Racionální využívání finančních aktiv zajišťuje rytmus provozního cyklu i stabilitu toku pracovního kapitálu. Efektivitu společnosti tedy do značné míry určuje kompetentní správa finančních aktiv. Hlavním cílem managementu by mělo být zajištění rovnováhy finančních toků, jejich synchronizace formování v čase a také zajištění růstu čistých peněžních toků společnosti.
