Koncept cenného papíru se obvykle používá ve vztahu k dokumentu, který osvědčuje některá vlastnická práva, a převod nebo jiné akce s nimi jsou možné až po předložení samotného příspěvku. Tyto dokumenty jsou obvykle vyplňovány a sepsány v předepsaném formuláři a v souladu s povinnými údaji.
Instrukce
Krok 1
V moderní ekonomické vědě se rozlišují následující typy a varianty cenných papírů - kmenové a preferované akcie; směnky a směnky; různé depozitní certifikáty připravené podle amerických, světových a ruských standardů; depozitní certifikáty; cestovní šeky; hypotéky a investiční akcie; nákladní listy; OFZ a evropské dluhopisy; vydávání opcí; spořící certifikáty.
Krok 2
V moderní právní praxi jsou určeny hlavní rysy cenného papíru - jedná se o dokument (vypracování pouze oprávněnou osobou), podmínky pro ztělesnění soukromých práv (když je článek cenný nejen sám o sobě, ale také z důvodu skutečnost, že se jedná o ztělesnění „subjektivních občanských praktik“), nutnost prezentace (tj. zajištění musí být předloženo pro práva zakotvená v dokumentu), obchodovatelnost dokumentu (tj. zabezpečení se může účastnit civilních transakcí), jakož i spolehlivosti veřejnosti.
Krok 3
Emise cenných papírů nebo emise se provádí jako speciální nástroj pro přilákání finančních zdrojů. Osobou vydávající tyto dokumenty nebo vydavatelem mohou být navíc státy, oprávněné orgány i právnické osoby a fyzické osoby. Měl by být rovněž vypracován tzv. Prospekt, který obsahuje obecné informace o dokumentu; úprava práv jeho vlastníka; informace o emitentovi; postup zachování jistoty; název organizace, která vede evidenci cenných papírů; údaje o společnosti zapojené do počátečního umístění dokumentu; počáteční a konečné datum dokumentu; podmínky, postup a další podmínky pro případné splacení závazku; informace o hodnotě zabezpečení; označení směru financování z umístění dokumentu; informace o výnosu z cenných papírů a aktuální daňový postup pro příjmy z dokumentu.
Krok 4
Existuje také několik typů cen cenných papírů - běžné a tržní (nazývá se také směnný kurz). První je určitá částka, která je poskytována při výměně cenného papíru ve fázi jeho emise nebo během doby odkupu, a druhá je kapitalizace majetkových práv na papíře a počítá se jako souhrn této kapitalizace několika cenných papírů práva (majetek a další).