Od té doby, co OSN v roce 2012 vyhlásila 20. březen Mezinárodním dnem štěstí, sestavuje Výzkumné centrum Kolumbijské univerzity žebříček zemí na světě pro jejich schopnost poskytovat svým lidem nejšťastnější život. OSN tyto údaje zveřejňuje ve zprávě The World Happiness Report.
Sestavit seznam nejšťastnějších států je mnohem obtížnější, než je uspořádat podle jiného kritéria (ekonomického, politického, demografického atd.). Například světový žebříček nejbohatších zemí je založen na úrovni národního bohatství. V jeho čele stojí regiony s obrovskými zásobami ropy a zemního plynu. Co dělají země s vysokým HDP na obyvatele, aby zajistily blahobyt svých občanů? Ve skutečnosti lidé většinou nechtějí tolik žít v bohatství, než aby byli zdraví a šťastní.
Obecně platí, že pro každou zemi účastnící se studie je stanoven určitý index, aby bylo možné sestavit hodnocení podle úrovně štěstí. Vypočítává se na základě souhrnu tří obecně přijímaných metod metod srovnávání ukazatelů mezi zeměmi.
- Obecné blaho národa a ekologická situace v zemi se odráží v Mezinárodním indexu šťastných planet. Analýzou subjektivních úsudků odhalených v průběhu různých průzkumů určují míru spokojenosti lidí s jejich životy. Faktor dlouhověkosti se počítá na základě průměrné délky života v regionu. Indikátor zvaný „ekologická stopa“státu určuje stupeň dopadu na životní prostředí.
- HDP na obyvatele (index HDP). Hrubý domácí produkt charakterizuje bohatství země. Tržní hodnota všech hotových výrobků a služeb vyrobených v průběhu roku na území státu, a to jak pro vlastní spotřebu, tak pro akumulaci a vývoz, je jedním z hlavních kritérií makroekonomického hodnocení na světě.
- Index lidského rozvoje, zkráceně HDI. Jedná se o kombinovaný ukazatel hlavních charakteristik lidského potenciálu. Kvalitu života v zemi hodnotí tři faktory: zdravotní stav národa a úmrtnost v regionu; gramotnost a vzdělání; průměrný příjem a kupní síla populace.
Výpočet indexu štěstí tedy zahrnuje nejen objektivní ukazatele (jako je HDP, ekologická stopa a HDI), ale také subjektivní hodnocení - míra spokojenosti lidí se životem.
Účastníci studie jsou porovnáni z hlediska úrovně štěstí se stavem, který má nejnižší národní průměrné hodnoty pro všechny klíčové proměnné použité při výpočtu. Jedná se o hypotetickou zemi zvanou Dystopia. Každý faktor je hodnocen na 10bodové stupnici. Poté se na základě výpočtů odvodí index štěstí. Hodnota ukazatele pro nejšťastnější země je více než 7. Index štěstí těch posledních v hodnocení kolísá kolem 2–3 jednotek.
Přístupy k pochopení toho, co je šťastný život, jsou poměrně četné a rozmanité, protože samotný pojem „štěstí“nemá jednoznačnou interpretaci.
K měření životní spokojenosti se používá více než 1000 kritérií. Používají se při sestavování různých stupnic, které umožňují co nejpřesnější posouzení subjektivního pocitu potěšení ze života. Ale ať je to jakkoli, do výpočtu ukazatele „štěstí“jsou zahrnuty dva nepostradatelné aspekty:
- touha člověka žít dlouhý a plnohodnotný život v prosperujícím stavu;
- Touha každé sebeúctyhodné země udělat vše pro to, aby svým občanům poskytla podmínky pro pohodlný život.
Metodiky používané vědeckými a výzkumnými středisky při sestavování seznamů prosperujících zemí se postupem času mírně změnily. Dříve byly ukazatele hlavními ekonomickými ukazateli, které jsou objektivními charakteristikami úspěšného a udržitelného rozvoje společnosti. V poslední době je kladen důraz na měření subjektivního hodnocení blahobytu lidí na základě jejich hodnocení úrovně a kvality života. Pořadí zemí podle úrovně štěstí - rok 2018 byl tedy sestaven na základě analýzy následujících ukazatelů stavu společnosti.
- HDP na obyvatele; racionální využívání zdrojů; minimalizace škod na životním prostředí; průměrná délka života zdravých občanů; záruka zaměstnanosti zdravotně postiženého obyvatelstva a míra nezaměstnanosti; inflace a úrokové sazby; poskytování opatření sociální podpory pro ty, kteří to potřebují atd. Jedná se o objektivní ukazatele toho, jak účinně se stát stará o své občany.
- Subjektivní hodnocení blahobytu země se utváří na základě analýzy recenzí lidí, kteří v ní žijí a kteří naznačují určité důvody pro radost a úzkost. Je zohledněn názor respondentů na korupci vládních struktur a podnikání; přítomnost politických práv a občanských svobod; úroveň kriminality a osobní bezpečnosti; dostupnost medicíny a vzdělání atd. Úroveň štěstí člověka je také určena různými nepřímými ukazateli. Zde je důležitá míra důvěry v úřady a spoluobčany, pocit klidu a důvěry v budoucnost, osobní svoboda při rozhodování, stabilita rodiny, účast na charitě atd.
Výsledky vytvoření aktuálně relevantního srovnávacího seznamu šťastných zemí byly zveřejněny 14. března 2018 ve zprávě OSN o světovém štěstí. Blahobyt jejich vlastní populace byl hodnocen ve 156 zemích světa a úroveň štěstí imigrantů byla analyzována pro 117 zemí. Výsledný odhadovaný index byl umístěn v rozmezí od 0 do 10.
V žebříčku je Finsko (7 632). Cizinci z Burundi (2 905).
Togo udělalo největší skok - země se vyšplhala ze své poslední loňské pozice o 17 bodů.
Venezuela se zhroutila nejtvrději ze všech, její hodnota indexu poklesla o více než 2, 2 jednotky.
Země jako Dánsko, Švýcarsko, Norsko a Finsko se za posledních několik let jednoduše umístily na svých prvních pozicích.
Top 10 trvale zahrnuje Island, Nizozemsko, Švédsko a také Kanadu, Nový Zéland a Austrálii.
Z regionů post-sovětského prostoru je situace nejlepší v Uzbekistánu - je na 44. řádku hodnocení a před Ruskem o 15 bodů. Další 60. místo po Rusech okupuje Kazachstán. Bělorusko je na 73. místě. Zbytek členů Společenství nezávislých států, jak se říká, jsou zahrnuti do stovky. Vyznamenala se Ukrajina, která obsadila 138. pozici ze 156 možných.
Pokud jde o úroveň štěstí mezi Rusy, ve světovém žebříčku se nemáme čím chlubit. Rusko v loňském roce kleslo ze 49. místa na 59. místo. Zároveň se podle celoruského telefonního průzkumu, který provedla společnost VTsIOM ve dnech 13. – 14. Března 2018, 80% Rusů označilo za šťastných.
Co se děje?
Je možné, že v metodách používaných vědci k určení indexu štěstí existuje nesprávnost. Nebo možná v tom, jak naši spoluobčané hodnotí svůj pocit štěstí?
