Euro je jednotná měna, která cirkuluje současně v několika evropských zemích. Dohoda o zavedení jednotné měny značně zjednodušila obchodní vztahy mezi nimi: koneckonců od té doby je možné platit v obchodech, například v Německu a Francii, stejnými bankovkami.
Vznik eura
Po dohodě o zavedení jednotné měny v eurozóně zavedly země, které učinily takové rozhodnutí, měnu zvanou euro. Stalo se to 1. ledna 1999. Pro označení zavedené měny byl přijat anglický pravopis „euro“, avšak v jazycích většiny zemí existuje národní označení pro tuto měnovou jednotku.
V současné době je euro v oběhu v 18 zemích Evropské unie a nikoli, a celková peněžní zásoba v oběhu je téměř bilion eur. Řada zemí patřících k Evropské unii zároveň neopustila svou národní měnu a nepřecházelo na euro: jedná se například o Švédsko, Českou republiku, Lotyšsko a 7 dalších států. V tomto ohledu je kromě pojmu „Evropská unie“zvykem zdůraznit koncept eurozóny, která sdružuje 18 zemí, kde je hlavním platebním prostředkem euro.
Označení eura
Euro vydávají centrální banky států EU ve formě mincí a bankovek. Zároveň mají bankovky v oběhu v evropských zemích sedm různých nominálních hodnot. Nejmenší bankovka v oběhu je tedy v tuto chvíli 5 eur. V tomto případě je maximální nominální hodnota bankovky 500 eur. Kromě těchto bankovek vydávají banky také bankovky v nominální hodnotě 10, 20, 50, 100 a 200 eur.
Je zajímavé, že i když jsou směnky vytištěny v různých zemích, všechny centrální banky používají stejný design bankovek na obou stranách měny. Zároveň se ve všech zemích nevydávají největší bankovky v nominální hodnotě 200 a 500 eur. Můžete s nimi však platit i v těch zemích, které samy netisknou bankovky této nominální hodnoty: ve skutečnosti v tuto chvíli nezáleží na tom, ve které zemi je ta či ta bankovka vydána.
Jedno euro je rozděleno na 100 menších jednotek, které se obvykle nazývají eurocenty. Aktivně se používají k drobným nákupům, proto jsou vydávány výhradně ve formě mincí. Dnes jsou tedy v oběhu mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 eurocentů. Kromě toho existují mince v nominálních hodnotách 1 a 2 eura. Zajímavé je, že mince vydané různými zeměmi eurozóny mají pouze jednu identickou stranu, která ukazuje jejich nominální hodnotu a stylizovanou mapu Evropy. Druhá strana se používá k aplikaci různých národních symbolů, a proto se mezi sebou liší v různých zemích. Používání těchto mincí v jiných státech však není nijak omezeno.
