Existuje mnoho způsobů, jak se banky snaží chránit před problémovými půjčkami: kontrola příjmu, místo výkonu práce, věk dlužníka, pečlivé studium úvěrové historie atd. Jaké jsou však tyto problémové půjčky? A jak ohrožují dlužníka a banku?
Problémovou půjčkou je půjčka, kterou dlužník nemůže splácet. Tito dlužníci si často berou několik půjček, aniž by zohledňovali své vlastní finanční možnosti, a v důsledku toho je pro ně již problematické splácet závazky alespoň v části dluhů, které si vzali.
Pro banky je tento problém ještě vážnější. Nejprve přijdou o zisk, který očekávali z půjčky, v důsledku čehož musí vybírat peníze z rezerv, aby mohli splácet vklady atd. Zadruhé, aby banky získaly prostředky vydané dlužníkovi, musí znovu investovat peníze: výplaty zaměstnancům, kteří pracují s dlužníky, se vynakládají na opatření, jako jsou soudní spory nebo zabavení majetku dlužníka. A to vše opět vyžaduje čas.
A pokud se bance nějakým způsobem podaří donutit dlužníka z nedbalosti, aby půjčku zaplatil, převede téměř všechny náklady na dlužníka. Pokud však dlužník není schopen provádět pravidelné platby, banka určitě utrpí ztráty, které nebude schopna nijak kompenzovat.
Banky se proto snaží nejen předem zkontrolovat budoucího dlužníka, ale také jednat co nejdříve, pokud splátka úvěru nebyla přijata včas. V takovém případě se na dlužníka použijí následující opatření (někdy stačí jednodenní zpoždění):
- volání s upomínkou na zaplacení;
- dopisy s požadavkem dodržet podmínky smlouvy o půjčce;
- dopisy s upomínkou na pokuty za opožděné platby;
- návrh na předčasné ukončení úvěrové smlouvy se zaplacením celé částky dlužníkem najednou.
Půjčka po splatnosti však není problematická. Za takový bude považován, pouze když lhůta pro nezaplacení dosáhne 90 dnů, během nichž dlužník neprovedl jedinou platbu. I když je to jen jeden ze znaků, kterých má problémová půjčka několik:
- zpoždění pravidelných plateb bez odůvodnění;
- nedostatek finančních výkazů dlužníka nebo odmítnutí poskytnout je;
- dlouhá absence komunikace s dlužníkem;
- změna směru činnosti.
Banka řeší tento druh problému několika způsoby:
- Revize smlouvy o půjčce za účelem změny úrokové sazby a výše pravidelné splátky. Nebo změna stavu dluhu na aktuální místo po lhůtě splatnosti (banky přijmou toto opatření, nejčastěji když chtějí zachovat spolupráci s dlužníkem).
- Ukončení smlouvy o půjčce, která byla uzavřena na základě zástavy. Banka zároveň prodá část majetku dlužníka za účelem splacení půjčky a sám dlužník to dělá dobrovolně.
- Prodej kolaterálu. A v tomto případě jsou všechny vztahy mezi dlužníkem a bankou přerušeny, protože opatření je poměrně radikální.
A v případech, kdy dlužník vůbec nereaguje na požadavky banky a nekontaktuje se, nebo se dokonce snaží skrýt před závazky, je jeho dluh převeden na třetí strany - inkasní agentury. Jejich metody zahrnují stejný psychologický a sociální dopad na dlužníka jako banka, ale sběratelé jsou mnohem vytrvalejší a radikálnější. Ve výsledku se dlužník, častěji, vzdá a souhlasí se splacením problémové půjčky.
